"Proc jsi mi to udelal??"postupuju stale dal a dal k okraji.
"Udelal co??"povzdechnne si mladik v morem kabatu, natahne ke me ruku "nedelej fory a pojd ke me."
Sotva se drzim na okraji:"Proc jsi mi lhal, proc jsi mi namouval, ze nekoho mas, ze o me nemas zajem..proc jsi mi zabodaval nuz do srdce?!"hlas mi drnca, ale je mi rozumet i v silnem vetru.
Chlapec stahne svou ruku nazpet:"chtel jsem ti to rict, ale myslel jsem, ze to poznas sama. A ted pod ke me!!"udelal dalsi krok ke me. "Ne"vydere se mi z hrdla, jakmile ztratim rovnovahu a na hladkem povrchu vyletnou me nohy dovzduchu. pohled mi sklouzne k muzske mlade osobe, ktera se me snazi chytit. Neuspeje, ja vsak natazenou rukou nahmatam pevny bod neurcite veci. zachytila jsem se par hrebiku. Podivam se k nebi:"Je jako tve oci"
Obzor mi zakryje stin, vytahne me na plosinu pevneho kamene. Pevne pritiskne k telu."Myslel jsem si, ze jsem te uz navzdy ztratil.."oddechne si.






Bylo to povedené..ALE opravdu velice moc rychlé, ale to by nevadilo...ale aspoň se mohla rozmáznout o zem, když už nic jinýho...=)