Nový život

8. ledna 2009 v 20:58 | Peetra |  WoRld




"To nevyjde Cariline" řekl Martyn. Theodor zakroutil hlavou, jeho narezlé vlasy mu slétly do obličeje.
"Ale ovšem ze to vyjde"svou ozornost obrátila k poslednímu členovi v místnosti, "a ty mi s tím bratře pomůžeš."
Theodor vstal:"Ne, on tě bude chránit, a jestli selže, tak..tak."
"Mě zabiješ"řekl klidne tmavovlasý kluk s temným pohledem zabořeným do své sestry.
"Při nejmenším bratříčku, to při nejmmenším.."
"Už nejsme malé děti.."
"No právě!!"prohrábl si vlasy a presel k otevrenemu oknu, otevrel ho dokoran, v tu ranu do pokoje vletl svezi letni vanek.
Mladičký kluk se svezl z křesla:"Tak na co čekáš?? Bež si zbalit."
Dívka vyběhla z pokoje.
Prolétlka chodbou jakoby nic a zavřela se u sebe.
"Ty holky" ušklibl se Martyn.
"Dávej na ni pozor, nejen proto že je to devče."pohlédl na nej bratr.
"Budu bratře, neboj se, to ti slibuji"objal jej a odešel.

"Už je tu"promluvil Martyn na svou sestru. Podívala jsem se na autobus plný školáku-tedy prváku, stejná věková kategorie jako já, usmála jsem se nad tím, že to Theodor nakones dovolil-mé studium na univerzite až tak daleko, nicméně se pojistil Martynem.Njednou jsem si vzpomnela, jak jsme byli deti a jak se o me vzdycky starával, chránil me pred ostatními, i když byl jenom o 3hodiny starší a Martyn o hodinu. Ano byli jsme trojčata, byli jsme si však vzhledove velice odlisní. Já měla blond vlasy rovné jako hřebíky a purpurové oči, Martyn měl tmavé vlasy a světle modré oči a Theodor narezlé bohaté vlasy, které se mu stáčely do bohytých prstenců a tvořily dokonalý kontrast se telenými oči.

Cesta byla zdlouhavá a unavna. A najdenou se dvere otevrely, dívka zamžikala a ucítila na sobě bratrovu paži, jakoby ji chránil. Protřela si oči a snažila se vyklonit na uličku, Martyni ji chytl za limec svetru a zakroutil hlavou. Vepředu se nekdo dohadoval s řidičem. Řidič mluvim pomalým a roztřeseným hlasem.
"Co se to??"
"To bude.."
"Přivítání nováčků"
Cariline na nej pohlédla:"Si děláš srandu ne!?"
Z předních sedadel se ozvalo ženské zakřičení. Dívka sebou trhla, dívala se co se bude dít.
První sedadla se začala vyprazdňovat, bratr Carilin pevne obepnul paži a pokynul hlavou ke dverim. Dívka vstala, přahodila prez sebe nabizenou bundu svym bratrem a přez hlavu si pretahla kapuci.
Venku bylo chladno, ale tma ne-všude kolem svítily lampičky.
Mladí studenti utvořili půlkruh, ve předu stála osoba a četla jména. Kdykoliv někdo přičetl jméno, tak si pro toho dotyčného přišela nějaká zamaskovaná osoba. Všichni mají masky, asi proto aby jsme potom nevedeli komu máme nakopat zadnice.
Najednou tam zůstala stát sama dívka se svým bratrem, šlo to nějak moc rychle.
"Vy jste tu dva a mě zbývá pouze jedno jediné jméno"svinul papír, "takže kdo je tu navíc??"
Martyn si obratil sestru k sobě:"Teď je to na tobě Cariline, už jsi velka zenks to zvladnes."
"Kdo říká, že ne!???"řekla dívka nahraně ohromeně. Usmála se na bratra a zamávala mu.
Carolline se otočila zpět, už tam nikdo nebyl až..až na toho, co to všechno četl.
"Kde jsou všichni??"
"Odešli" řekl s pokrčením ramen, "ale jsem tu já, to ti nestačí??"
Nevědela jsem jak na to reagovat, ustoupila jsem a ostrazite si merila teren kolem.
"Na to ani nemysli!!"uchcechtl se.
"Ty musis byt Cariline Swom"v tu ránu se otočil na patě, Cariline neveděla co má dělat, po chvilce se za ním rozeběhla. Nikde ho však neviděla, trochu zpanikařila, ale když uslyšela zavolat své jméno tak se rozeběhla do tmy.
Narazila jsem do neceho tvrdeho, malem bych i upadla kdyby mě nezachytily jeho silné pažel.ucítila jsem krásnou pánskou vůni, lekla jsem se. Uviděla jsem masku černého levharta.
"Holka jedna, jsi v pohodě??"pustil ji, podával ji nějaký předmět na dlani.
"Co je to??"zeptala se ostrazitě.
"Přátelský bonbónek"ušklíbk se, dívka si ho opatrne strcila do úst.
"Spolkni"přikázal.
Něco nebylo úplně v pohodě, každopádně jsem se chystala zmizet jen co to pujde. Na sucho jsem polkla.
Usmál se:"Hodná holka"
"Kam mě to vedeš??"
"Počkej a uvidíš" Cariline ho následovala. Došli na rozlehlou louku s jezerem uprostřed.
Počkat, proč jsou všichni ti lidi uvázaní k zemi!??? Co se to tu děje!???
"Co jste zač!?"začala ustupovat.
"Né teď ne.."
Vycítila jsem pohled ještě nekoho jiného. Rozeběhla se.
"Počkej!!"
Nevšímala jsem si ničeho ani nikoho vedle sebe, srdce se mi však neroztlouklo rychleji, nebála jsem se, ale zároven jsem to nechapala. Už jsem uvidela autobus, byl tak blízko..
"Co to děláš, ženská jedna bláznivá!???" Levhart ji povalil na zem, bránila se, ale uce ji stáhl za zády. Maska se nahla, ale nespadla uplne. Dívka se bránila zuby nechty.
"Notak přestaň, nebo si ublížíš.."najdenou strnul "tys ten bonbón nesnědla je to tak??" ušklíbl se, "fikané."

"Ta ti dala zabrat jak vydím, si ji musel nahánět až..až k řece snad"ušklibl se jeden s kluku sedicich u ohně.
Levhart sejmul masrku:"No jen se smějte, je to pěkná potvurka."ušklíbl se a přisedl si.
"Nesnědla ho"
"Hmm..mazané, co s ní provedem??"zeptal se brunet po levoboku s lyšáckým výrazem.
Byla rozkošná, i když jsem ji neviděl pořádne, měla však klučičí zpusoby, oblíkala se i jako kluk jak jsem videl, pod tím však dívka. Když se přestala mrskat, shrnul jsem ji kapuci, vytřestila oči a pořádnou mi vpálila, byl jsem z toho celý vškoku, nikdy mi nic podobného holka neudělala.V duchu jsem se usmál a pohlédl na místo kde teď ležela a snažila se odtamtud dostat.
"Ty mě vůbec neposloucháš"luskal brunet svému kamarádovi před obličejem, podíval se tím směrem, "áha."
Levhart zanmžikal a stočil svůj pohled na kamaráda:"Cože si říkal??"
Všichni u ohně se začali smát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 weeendy weeendy | Web | 9. ledna 2009 v 13:18 | Reagovat

nejoblíbenější barva??? červená jedině červená

2 Happy Happy | Web | 18. ledna 2009 v 16:01 | Reagovat

unikla mi podstata příběhu,...vysvětlit prosím jednomu retardovi=měXD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.