
"Chtělo by to něco.."
"Sexy" dořekla kadeřnice a vjela Cloudovi do vlasů.
"Ano to je přesně ono, něco více sexy, musí to působit sexy. Tenhle účes mě už štve, mám ho snad od narození," začal uvažovat a otáčet se před zrdcadlem. Mladá kadeřnice ho chytila za hlavu, napatlala si na dlaně nějaký voňavý sajrajt a začala mu to vmasírovávat do vlasů.
"Rozumím, uvolněte se."
Cloud uposlechl, zavřel oči a nechával se oddávat masáži ve vlasech.
Po 20 minutách otevřel oči, mrkl na svůj odraz v zrdcadle a užasl.
"Tak co, líbí??"zeptala se kadeřnice a visela na jeho obrazu v zrdcadle pohledem.
Cloud se usmál:"Líbí a jak!!"prohrábl si vlasy levačkou.
Měl je stále střapaté, ale teď měly jejich konce modrou barvu a vypadaly bezvadně. Kadeřnice si před něj stoupla, přejela pohledem jeho oblečení.
"Hádám, že to oblečení rotlo s vámi."
Cloud se rozpačitě usmál. Děvče mu položilo ruku na rameno:"Klídek, pokud chcete, tak tu za 10 minut končím, můžeme jít spolu do sportu, tak toho na vás padne dost, chtěl by jste??"
Cloud se zvedl z křesla, kadeřnice stáhla ruku nazpět a začala uklízet.
"Budu moc rád" souhlasil, sedl si edo čekárny a vzal si časopis.
Neuběhlo ani těch deset minut a mladá žena vyšla s Cloudem z kadeřnictví.
"Vy jste teda rychlík" ozval se Cloud, jakmile ji doběhl na přechodě, usmála se na něj. Cloud s ní sropvnal krok a za chvíli došli do sportu.
"Takže jaké máte číslo??"
"23015.."
Dívka se začala smát:"Myslím velikost oblečení"
Cloud mírně zrudl, zaškrábal se na hlavě:"No.."
Dívka se usmála ještě víc, hodila na něj jedny kalhoty, které před chvílí žmolila v prstech a jednu bílou košili, kterou zřejmě vybrala podle vkusu na poslední módu. Cloud se vytratil v kabinkách. Dívka vybrala ještě několikatero oblečení a podala mu je.Sama se pak posadila do křesílka a porovnávala, které oblečení mu více sluší a které ne.
Zrovna si zkoušel poslední oblečení, které mu vybrala, když po dlouhé době promluvil:"Připadáte mi nějaká známá, jako kdybych vás už celá léta znal. Jak se vůbec jmenujete??"
Hned se ozvala odpověď:"Tifa, Tifa Lockheart. Tykej mi prosím tě. A jak se jmenuješ ty??"
Cloud vyšel z kabinky:"Cloud Strife."
Dívka neopovídala, začal se ošívat mrkl na sebe do zrdcadla-nic zvláštního neviděl. Bílá košile, se zlatým orlem na levé lopatce, mu ležérně odhalovala hruď, rukávy měl vyhrnuté až po lokty. Vybělené džínsy měl dlouhé až po zem, u boku nenápadný zlatý řetízek, kde se mu tvořily kaskády. Obuté měl bílé botasky, které byly pekelně pohodlné.
"Nevypadá to dobře?? Dobrá, jdu se převléct."otočil se na patě.
"Ne!! Tedy promiň, ale vypadáš v tom fantasticky."usmála se Tifa.
"Dobrá i cítím," rozhodil s úsměvem ruce, staré oblečení hodil do koše a zamířil k pokladně, zastavil se. "Všiml jsem si, jak pořád visís pohledem na těch dřínách a tom triku."
Tifa zrudla.
"Běž si to zkusit."
"Já už to zkoušela a né."
"Co né?? A předpokládám, že ti to padlo."
"To ano, ale to nemůžeš přeci."
Tifa ho došla, společně se zařadili do fronty.
"Já neřekl, že ti je koupím" nahodil vážný pohled a zadíval se do jejích očí. Dívka tčervenala jako jahoda. Cloud zaklonil hlavu a rozesmál se na celé kolo. Všichni lidé se po nich začali otáčet.
"To byla sranda," uklidnil se Cloud a přestal se tlemit. Tifa mu dala herdu do břicha a šl si pro své vysněné oblečení. Cloud ji sledoval, ale jakmile se mu zdálo, že se otáčí rychle se díval jinak a dělal nenápadného brouka, podíval se na ni až když byli těsně u pokladny. Usmívala se a vypadala šťastně, naklonila se k němu a zašeptala:" Nebude to tvojí holce vadit, že kupuješ úplně cizí holce oblečení??"
Cloud přesně věděl, co chce slyšet:"Nebude," přesvětčil ji.
"přejete si platit hotově??"otázala se žena u pokladny, Cloud vytáhl peněženku a podal jí platinovou kartu.
"Přejete si dodání zboží až do domu??"
"Ano."
Prodavačka mu podala lísteček, Cloud tam naškrábal svu adresu a podal prupisku Tifě.Tifa udělal to samé, Cloud se mísně nahnul, aby viděl obsah lístečku, Tifa dělal že si toho nevšimla. Podala lísteček usměvavé paní.
"Jsem zašleme oblečení pro dámu??"
Tifa přitakala.
"Děkujeme za nákup a přejeme krásný den."
"Na shledanou!!" řekli dvojhlasně a opustili obchodní dům.
"Tak, kam teď??"ozval se Cloud. Pomalu se rotešli.Nekonečně dlouho potom nikdo nic neřekl
Tifa na něj upřela pohled.
Vypadá, jako malé dítě, kterému se koupilo lízátko. Pomyslel si Cloud.
"Nevím, jk ti to mám oplatit."
"Mám hlad, pojďme někam."
"Mluv vážně." zastavila se-tady to přece znala, podívala se na dům před sebou-byla doma. Trochu se podivila, jak ta cesta rychle utekla. Podívala se na mladíka před sebou-vypadal tak mužně, když tam h´jen tak stál, za ním zapadající slunce. Tifě se rozbušilo divoce srdce, stále čekala odpověď na svou otázku. V modrých očích mu ďábelsky zajiskřilo:"Pusa by to napravila."
Tifa najednou škytla, dala si ruku na pusu a rozeběhla se domů.
"Promiň, dáš si taky něco??"
Cloud se rozesmál:"Matonku, pokud máš."
Tifa mu ji podala, Cloud si lokl.
"Ách pěkně, vychlazená-tak to mám rád."
Tifa se usmála, vylila do sebe sklenici vody a položila si ruku na břicho. Cloud ji položil ruku na rameno, zvedla k němu oči, sehl se a políbil ji.
Někdo zazvonil na zvonek.
Cloud se od ní odtrhl, usmál se na ni:" Dluh splacen, díky za krásně prožitý den."
Tifa šla otevřít-stál tam balíček s logem SPORTU. Cloud se protáhl kolem ní a balíku ven.
"Co říkáš na večer se mnou v Liře??"
Tifa odhalila bílou řadu zoubků:"Budu tam."
No tak, kde ji máš, no kde je-já ti to řeknu kamaráde-vykašlala se na tebe, anebo už někoho má, přece taková mladá pěkná holka nechodí po světě sama.
"Tak co to bude??"
"Jeden hřebíček do rakve."
"Cože??" dotyčná se začala smát. Přece ten smích. Cloud zvedl oči od skleničky.Stála tam, měla na sobě ony černé džínsy a těsně obepnutý nový top, který si kupovala zároveň s džínami. Vlasy neměla, jako minule stažené na temeni hlavy, teď je měla rozpuštěné i malé copánky měla rozpletené. Teď ji vlasy sahaly až do půli zad, a teprve teď byl pořádně vidět temně hnědý melír. Přez bedra měla zástěru.
"Ty sis myslel, že jsem na tebe už zapomněla nebo co??"
"Dá se to tak říct."rozhlédl se kolem sebe, bar se začínal plnit lidmi. Usmál se na Tifu:" Dvě zaměstnání??"
"Jsou to spíš brigády, ještě si doděláváš školu. Kadeřnictví přez den a tady v Liře řádím přez noc, má to své výhody, cokoliv co tu sním anebo vypiju jde na účet podniku."
"Fikané, "připustil s úsměvem Cloud.
Takto nádherné to bylo. Stalo se to letošního léta, bylo nám 18 let. A teď, když začíná listí tmavnout mě znovu povolali a já cítil, že ji budu muset opustit. Poslal jsem ji sms, že se sejdeme tady na nábřeží, ale já nemohl přijít, nemohl jsem jí říct pravdu a ranit ji.
A teď tu sedí na lavičce a rozhlíží se kolem, sedí tu už dlouhé dvě hodiny, nakonec se zvedla a celá smutná odešla.
Polkl jsem a sledoval, jak odchází. Rád bych ji sevřel v náručí a utěšil ji, přesvědčil ji, že všechno bude dobré, že budeme stále spolu, ale to by byla lži..samé lži. Zabolelo mě u srdce. Čím dál od ní budu, tím to bude lehčí. Nastartoval jsem motorku.






Páni...bylo to opravdu moc vydařené, asi nejvydařenější, co jsem o tebe četla. trochu romantické, ale ne příliš, s nádherným, smutným, koncem.