close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Levná láska

9. července 2009 v 21:32 | Peetra |  NimiStory


Prosímvás, ten název tohohle článku. No heh, to není jakože by se děj měl odehrávat u lehkých slečen nebo tak, jen mě to tak prostě napadlo k tomuhle minipříběhu :D
Yo a do komentů mi prosím vás napište, jestli vám jde ta hudba tady v tomhle článku spustit.. protože to sama nevím, jestli to jde na všech prohlížečích, mě to třeba jde, ale co vám..??XD


"Dej mi ty hodinky!"
"Nikdy ti je nedám!" zařvala jsem na něj plná odhodlání a hněvu. Ty hodinky mi dal Jack. Bylo to to nejcenější co mi kdy mohl dát, když už né své srdce.
Namířil na mě zbraní:"Ale ne, ty mi je hezky podáš. Jinak ustřelím támhletomu frajírkovi nos!"
V tuhle hodinu tady přeci nikdo nechodíval, kromě jí samé a... né to nen možné. Otočila jsem se na patě. Blond vlasy rozcuchan větrem, stál tam v měsíční záři s rukama v kapsách. Zuřivě si měřil mého nevšedního společníka zeleně hadíma očima. "Dej mu je, Ališo. Stály mě pět centů, to klidně obětuj."
Lupič se pousmál:"Slyšela si svého kloučka, holka. Tak nedělej zlou a hezky ho poslechni."
"Né!" zavrčela jsem a sevřela zlaté náramkové hodinky v dlani. Možná, že stály pouhých pět centů, ale pro mě mají hodnotu dalko větší. Schovala jsem si ji do kapsy v bundě.
"Jak chceš!" řekl otráveně a namířil zbraní proti Jackovi. Vyjekla jsem. A skočila mu do rány. Jeho puška nevystřelila. "Ách sáfra, nedal jsem tam plnej zásobník, ale vo co že te´d vystřelí." ušklíbl se. Jack mě rychle chytil kolem pasu a strčil za sebe, jakoby mě chtěl chránit vlastním tělem. Divné stejné nutkání jsem měla i já. "Nechejte toho, o co vám jde? je to jen cetka." ozval se Jack s rozumným návrhem.
"To znělo logicky, chlapče." potřásl údivem hlavou, "ale né dost rozumně. Odpírat mi co chci, není moc uvážené. Stejně je dostanu." namířil Jackovi na hlavu. U podruhé toho večera jsem zařvala a vyběhla ze svého živého úkrytu. Ve spěchu jsem si už šmátrala na hodinky, nechtěla jsem mu je však dát, ale raději tohle než obětovat Jacka samotného.
"Daxi teď!" vykřikl najednou jack, až jsem se ho lekla víc než hlavně naproti mě. Zpoza stromu vyskočil jackův vycvičený pes, trhavě se zakousl do mužovy ruky svírající zbraň, vypustil ji ze svého sevření. Zbraň dopadla na zem a vystřelila. Pes kvikl a svalil se na zem. Jack k němu okamžitě běžel, zapomněl na nebezpečí válející se na zemi, a rukávem mikiny se snažil utěsnit proud ženoucí se krve z rány.
Rychle jsem se vzpamatovala a bežela k lupiči, abych se dostala ke zbrani dřív než on. Stihla jsem to a nad svým vítestvím jsem se jen pousmála, úsměv se mi však brzy vytratil, když jsem uviděla že z bočnice vytáhl záložní zbraň. Střelil. Z úst mi vyjel vzdech.
Lupič se vyhrabal na nohy a běžel směrem pryč z města.
Nohy mi sjely na cestu a najednou mi začalo být strašně špatně. Jack mě chytil. Zaklonila jsem hlavu, takže jsem mu viděla do jeho bledé tváře.
"Promiň za Daxe."
"Co to říkáš, ty za to nemůžeš a navíc ten se z toho vylíže, kulka ho jenom škrábla."
Usmála jsem se:"To jsem ráda.." Cítila jsem tísnivou tupou bolest na prsou. Tak takový je tedy konec. Zemřu v objetí toho nejkrásnějšího kluka na světě.

Jeho oči se vpíjely do mách:" Já jen.." najednou se cítil provinile, poznala jsem to na něm. Vypadal kapku... jinak. Každopádne to nebyl ten kluk, co na každého jen opovrživě koukal a bělil si zuby. Byl to jen kluk, obyčejný a... strachy bez sebe. Cítila jsem, jak se třese. Měl snad opravdový strach? A o mě? Bál se víc než já a to už je co říct, nejsem žádná kurážná holka.
Pohladila jsem ho po tváři, alespoň jednou si můžu vyplnit svuj sen, pomyslila jsem si slastně v duchu. Otřel se o mou dlaň svým strništěm na bradě. Pevně semknul oči.
"Nikdy jsem ti to neřekl, ale. Nikdy si pro mě nebyla jen holka. Chci říct.. vždycky jsem v tobě viděl něco víc. Vždycky jsem tě chtěl hladit po vlasech."
Otevřel oči a udělal to, pohladil mě. Byl to vskutku příjemný pocit. Rozkašlala jsem se. Malinko se odemne odtáhl. Nakrabil obočí. Když jsem se chystala zvednout na nohy.
"Co to děláš!?"
"Nic mi není, strašně mě to bolí-to ano, ale necítím se, jako bych umírala, alespoň zatím ne."
Nechápavě se na mě podíval. Rozhrnula jsem si budnu a na zem spadly rozbité hodinky. Zvedl je. Přestal se mračit a začal usmívat.
"Zachránil si mě, Jacku!" přerušila jsem tichou minutku.
Přistoupil ke mě a sevřel mě v náručí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi zamilovaný/á??

Ano:)
Ano:(
Ne:(
Ne:)

Komentáře

1 Renée Náhrobek Renée Náhrobek | Web | 9. července 2009 v 22:15 | Reagovat

hezký, konečně to neskončilo smrtí, jako obykle xD ....Asi bych taky mohla něco napsat...Něco mám, ale z toho chci komix...a ten se mi kreslit nechce XD ncn..Jinak Ališa se myslím správně píše Alicia ^^

2 Peetra_šéf Peetra_šéf | 9. července 2009 v 22:21 | Reagovat

[1]: No jo černá kronika už není tak moderní jako kdysik XD ale to je fůk!! Týýýýý *devile smile* Né kadej se učí angličtinu a tím pádem to né každý dokáže správně přečíst, tak proto je to tak jak to je XD

3 Happy Happy | Web | 10. července 2009 v 2:21 | Reagovat

Souhlasím s Renné-dost mě šokovalo,že všichni nezemřeli krutou bolestivou smrtí...XDMějak nám měkneš...:)

4 Well  ►eSBínko◄ Well ►eSBínko◄ | Web | 10. července 2009 v 8:28 | Reagovat

jjj

5 Scuroen Scuroen | 10. července 2009 v 15:20 | Reagovat

Hudba pustit šla- ta první dohrála zrovna když jsem to dočetla do konce XD Pěkně napsaný, už jsem se na konci lekla, že za jednu noc ztratil současně psa a holku XD

6 Renée Náhrobek Renée Náhrobek | Web | 10. července 2009 v 17:55 | Reagovat

mimochodem, z jaké stránky bereš tu hudbu? já chci taky! XD

7 Peetra_šéf Peetra_šéf | 11. července 2009 v 11:59 | Reagovat

[3]: Ale jképak měknutí- dyť jste si to tak přáli ne, aby nezemřeli všichni násilně XD

[5]: No takové štěstí jsem mu nemohla dopřát XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.