close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

kapitola. 7 + prolog

15. září 2009 v 10:02 | Peetra |  Dítě lesu
Prosímpěkně :D tohle jsem měla napsané už víc jak před rokem, ale nikdo to nečetl, tak jsem to tu ani pak nepřidávala. Ale vzpomněla si na to Darci a chtěla ať to dopíšu.. tak je to tedy celé pro ni ;D
Už jsem taky slyšela kritiku, že prej jméno "Krejmon" zní, jako nějakej pokémon.. XD no možná
Ale víte co bylo nejhorší?? že já tu povídku sice mám napsanou na bloku, ale mám ji tam napsanou uplně jinak, než je napsaná tady XD heh, tak to snad nějak zmáknu XD


Noci bývají studené - o tom neměla dívka pochybnosti, ale jakmile se blížila víc k cíli, tím ji byla větší zima. Ovšem cíl nebyl daleko, na vzdáleném kopci ho zahlédla již několikrát. Nad hlavou ji několikrát prosvištěla dračí křídla, musela zajíždět mezi ty nejtmavější místa, aby zůstala nespozorována.
Zastavila se, byla blízko, s lehkostí dopadla na zem, pohladila koně po uších a smutně se mu podívala do očí. Hřebec si lehl mezi husté keře a tichým mrknutím dal najevo, že tu počká.
Nebylo moudré jet na koni až k pevnosti, takhle by byla jistě brzy vyzrazena a celý plán, koneckonců i její život, by vyšel nazmar.
Hustá mlha se táhla všude okolo, Reneta si raději vybrala boční cestu. Všude kolem pevnosti byly bažiny-což v kopcích moc logiky moc nepřidávalo. Elfsky zašeptala a přeskákala přez kameny, které ji udělali cestičku. Vyhoupla se na hradby, z nich se vyšplhala po laně do věže, které si švihem ruky navrchu upevnila.

"To jsi zase ty!?" ozval se otráveně, nenápadně za sebou přitiskl katanu a mocně švihl, dívka leč na úder připravená, se prohnula a zbraň nechala volně prošvihnout kolem.
"Tak to zkoncujeme!" promluvila tázaná, mrštně odhodila svůj plášť, luk a šípy, odpoutala si od boku zakřivenou dýku a připravila se. Muž nestačil žasnout, z dívky sice vyzařovala čistá elfí krev, ale takovou proměnu přeci jen nečekal. Závoj vlasů stočený do účesu, tmavě šedé šaty se zdobnými rozparky na dlouhých rukávech, výstrich zdobený vlčí slzou. To vše nepůsobilo ani dominantně ani namýšlivě, ale on si v její přítomnosti začal cítit jako kajícník. Sklouzl pohledem ještě níž, šaty ji sotva dosahovaly do půli stehen, kde byly zakončeny velice navrstvenou látkou. Zbytek nohou halily šněrovací boty, které barvou perfektně ladily s jejími vlasy.
"Jako dítě jsi vypadala.. jinak." snažil se ji vyprovokovat.
Reneta křečovitě sevřela volnou ruku vpěst, pak si v rukou rozdvojila dýku. Rozkročila se a vypálila-boj začal.
Bojovali dlouho. Začalo svítat a do místnosti se prokousaly první ranní paprsky. Oba byli dobří, odráželi a útočili na slabá anebo nechráněná místa. Krejmon byl už zraněn z minulého boje a nyní dostal další ránu, povrchní, ale bolestivou.
"kde ses tohle naučila!?" rozkřikl se, "tam v lese si nebyla ani z poloviny tak zuřivá a tak dychtivá po pomstě. To s tebou dokázala pravda? Nestačím se vynadívat!"
Znovu se pustili do boje. Elfka začala se začala přibližovat víc a víc k jeho tělu, nebyla však tak rychlá jak předpokládala. Krejmon ji odhodil na stěnu. Reneta se nabodla na malý ostrý kůl. Odstrčila se od chladné stěny a spadla na zem. V ústech měla zvláštní pchuť, těžce oddechovala. Muž se napřáhl, oba kusy dýky byly příliš daleko aby na ně mohla dosáhnout, zavřela oči.
Místo dalšího bolestného výkřiku se místností rozlehlo cinknutí, dívka zvedla oči a uviděla před sebou Devlina, mrknul na ni a začal odrážet útoky.
"Naše beruška si povolala posily, jo!?" uchechtl se. "Takovýho žabáka zvládnu levou zadní.
Devlin byl příliš mladý než aby stačil jeho mrštným výpadům. Než se stačila reneta vyškrávat na nohy bylo už po všem. Se srdcem v krku se dobelhala k padlému tělu, otočila jej na záda, pohladila po vlasech.
Sevřel její ruku ve své, v jeho očích se odrážel smutek, z jeho úst vyšlo zachroptění:" Strašně ti to sluší." Jeho ruka sklouzla. Obejme jeho studené tělo.
Krejmon si odfrkne:" Jsi stejná, jako tvá matka!"
Do elfky vjede zlost, drapne devlinův meč a vyskočí na nohy. S nepřirozenou silou odrazí útok a prudce mu zavede meč hluboko do srdce. Muži vypadne katana z ruky, zapotácí se, ušklíbne se na soptící elfku a ve smrtelné bolesti vytřeští oči. S ním opadne i pevnost a bažiny, jakoby se zrušilo nějaké kouzlo anebo prokletí. Mlha je pryč a ostrý sluneční svit ozáří dvě zakrvácená těla.
Z dívčina hrdla se vypraví hlásek:" Proč jsi to udělal, proč?...."

Prolog:
"A co se stalo pak?" vyzvídá sedmiletá holčička naléhavě.
"To už přeci víš, maličká..."
"Ale mami!"
"No no-co?" otáže se matka se smíchem. Děvče udělá naštvaný postoj, nato se hned začne smát.
"Tak dobře, dobře... rozhrnula jsem tvému tatínkovi košili, na ránu položila svou dlaň a políbila jeho chladné rty." Při vzpomínce se mladá žena zachvěje, nevěděla o všech svách schopnostech a tak si nebyla jistá ani tímto pokusem, nechala se vézt mozkem. A když se pak probudila málem ho umačkala v sevření.
Dívka zatajila dech: "A to je vše? Žádné bonusy nebudou?" Reneta ji něco se smíchem pošeptá v elfštině, načež ji dcera odpoví ve stejném jazyce. Z lesa se vynoří mužská postava: "Zase se domlouváte na mě, co?"
Žena se k němu obrátí: "No, když o tom tak uvažuji, tak mě to i láká..."
Devlin ji zvedne do náruče a žačne se sní točit. Lesem se rozezní radostný smích.
"Strašně moc tě miluju!" promluví hlubokým hlasem s očima spočívaje v těch jejích.
"Ne tolik, jako já tebe!" odpoví odhodlaně jeho žena.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Happy Happy | Web | 15. září 2009 v 15:06 | Reagovat

Nějak mi unikl důvod jejich boje,...
A ta věta,jak ten kluk umíral:,,Moc ti to sluší," je dost drsná-to bych jí teba neřekla-spíš něco jako:,,Já loser,...Ale už to očividně víckrát nepodělám..."XD

2 Peetra_šéf Peetra_šéf | 15. září 2009 v 15:43 | Reagovat

[1]: Kdybys četla všechno, tak bys to pochopila.. ale hlavní je to, že se prali ne XD

3 Happy Happy | Web | 17. září 2009 v 15:01 | Reagovat

Já vím,žes o tom psala dřív-ale je  to tak dávno,že si to už nepamatujuXD

4 Peťa Peťa | Web | 17. září 2009 v 16:14 | Reagovat

:D toto som kedysi daaavno citala :D nejake s tych prvych kapitol :D

5 Darci Darci | Web | 20. září 2009 v 14:37 | Reagovat

Nyaaaa!!! To se mi líbííí! Peetra-chan, arigato gozaimasu!
Pokusim se napsat v co nejbližší době pokráčko Štěstí. :D Ok? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.